Adámku náš, copak děláš? Děti jdou do školy a když došly děti do školy, zpívaly tam dál. Nejen to. Ony zpívaly rády. Ony i rády pískaly, foukaly do otvorů, zvučely, rezonovaly, bubnovaly, drnkaly, zněly, souzněly i jinak hrály. Nepěstovaly nekvalitní produkci. To raději nic, výberové ticho. A co jejich učitelé? Učili děti poslouchat. Naslouchat. Nechat se hudbou dojmout, rozveselit, uklidnit, nechat k sobě hudbu mluvit.

Co nabízíme?

Hudebna je plná hudby – odehrává se tu hudební výchova, hudební dílna, zkouší zde dětský pěvecký sbor Hlásek, pěvecký sbor 1. stupně i orchestr Škoorch. Všichni hudbymilovníci a hrdí příbuzní, kamarádi i kolemjdoucí se mohou jejich výkony kochat na Jarním koncertu, při speciálních představeních (2012, opera Šípková Růženka). Kocháme se i prohlížením diplomů z Jihočeského zvonku, Jarního petrklíče. Co šikovný hudebník, to náš žák. A šmitec. Vlastně smyčec.

Jak často si budeme hudby užívat?